Kategorie: Aktuality, Tématické články

Stravování dětí ve školních jídelnách

Stravování dětí ve školních jídelnáchŠkolní jídelny MŮŽOU poskytovat žákům bezlepkové obědy. Ale povinnost to není.

 

 

 

Častým problémem rodičů celiaků je zajištění stravování ve školách a školských zařízeních. Vyhláška 107/2005 Sb., o školním stravování sice školám umožňuje připravovat dětem dietní obědy, tedy i bezlepkové, ale je to pouze na jejich rozhodnutí. Někteří rodiče ale chtějí, aby zajištění bezlepkových obědů ve školních jídelnách bylo pro školy povinné.

 

Vyhláška o školním stravování je ale velmi problematická protože ustanovení, která se týkají dietního stravování, jsou nesmyslná a naprosto nereálná. Tím dochází k tomu, že si je školy a jejich zřizovatelé vykládají, jak potřebují a MŠMT, které vyhlášku vydalo, se tím nijak nezabývá.

 

Ve vyhlášce se v § 2, odst. 4 uvádí:

 

Strávníkům, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost8) vyžaduje stravovat se s omezeními podle dietního režimu, může provozovatel stravovacích služeb poskytovat školní stravování v dietním režimu (dále jen „dietní stravování“), a to v případě zařízení školního stravování za podmínek stanovených jeho vnitřním řádem a v případě jiné osoby poskytující stravovací služby v souladu s ujednáním o zajištění školního stravování.

 

Z toho vyplývá již výše uvedené. Školní jídelny MŮŽOU poskytovat žákům bezlepkové obědy. Pokud se tedy škola rozhodne, že bude bezlepkově vařit, tato část vyhlášky ji to umožní.

Problém ale nastává v § 2, odst. 5, kde je výčet autorit, které musí školním jídelnám schválit recepturu bezlepkového jídla.

 

Provozovatel stravovacích služeb používá při poskytování dietního stravování receptury schválené

a) nutričním terapeutem,

b) lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru

1. praktické lékařství pro děti a dorost,

2. dětské lékařství,

3. vnitřní lékařství,

4. všeobecné praktické lékařství,

5. endokrinologie a diabetologie, nebo

6. gastroenterologie, nebo

c) lékařem se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru

1. hygiena dětí a dorostu,

2. hygiena výživy a předmětů běžného užívání,

3. dětská endokrinologie a diabetologie, nebo

4. dětská gastroenterologie a hepatologie.

 

Splnit požadavky uvedené ve vyhlášce je v praxi nejen nemožné, ale i nesmyslné. Uvedení lékaři nemají k takovému úkonu žádnou kvalifikaci a v některých případech ji nemají ani nutriční terapeutky. Kromě toho tím posledním problémem, který může vzniknout v případě, že školní jídelna bezlepkově vaří, je receptura. Daleko závažnější problém je nedostatečné povědomí personálu a špatné prostorové podmínky, které mohou být příčinou kontaminace. Jak vyplynulo ze školení pracovníků školních jídelen, které se v minulosti prováděly, mnohé školní jídelny při přípravě bezlepkového jídla chybovaly a jídlo pak nebylo pro celiaky bezpečné.

 

Po vydání, resp. po novele vyhlášky v r. 2015, kdy do ní bylo vloženo ustanovení o dietním stravování, přestalo velké množství školních jídelen bezlepkově vařit, přesto, že původní znění § 2, odst. 4 a 5 nebylo tak nesmyslné.

 

(4) Strávníkům, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost8) vyžaduje stravovat se s omezeními podle dietního režimu, může provozovatel stravovacích služeb poskytovat školní stravování v dietním režimu (dále jen „dietní stravování“), a to v případě zařízení školního stravování za podmínek stanovených jeho vnitřním řádem a v případě jiné osoby poskytující stravovací služby v souladu s ujednáním o zajištění školního stravování.

 

5) Výběr potravin, receptur, sestavení jídelního lístku a způsob přípravy jídel vydávaných v rámci dietního stravování provádí nutriční terapeut.

 

K vyhlášce byl ještě školním jídelnám poskytnut metodický pokyn, který stanovoval honorář nutričních terapeutek na 450,- Kč/ hod. a obsahoval seznam nutričních terapeutek, které jsou pro tento účet školním jídelnám k dispozici. To bylo pro většinu škol nepřijatelné. Např. pro školní jídelny v Libereckém kraji byla doporučována nutriční terapeutka až z Mladé Boleslavi.

 

Proč došlo v r. 2017 k úpravě § 2, odst. 4 a 5 na současnou podobu se nepodařilo zjistit, protože na MŠMT se vyměnili úředníci a nikdo nebyl schopen se k tomu relevantně vyjádřit.

 

A jaká je situace teď?

 

Předně, vyhláška nemluví striktně o bezlepkovém vaření, ale uvádí, že školní jídelna, resp. stravovací zařízení může poskytovat školní stravování. Tím může být i odběr bezlepkového jídla od jiného dodavatele a jeho následné vydání nebo možnost bezpečného uskladnění jídla, doneseného žákem, a jeho následné ohřátí a vydání. Zatímco v posledních dvou případech se schvalovací proces může vynechat a odpovědnost za bezpečnosti jídla padá na dodavatele a rodiče žáka, tak v případě bezlepkového vaření je třeba vzít ustanovení § 2 odst. 5 v potaz.

 

Vzhledem k jeho nesmyslnosti a nereálnosti se většina škol nebo jejich zřizovatelů dohodla s některou nutriční terapeutkou, která proces přípravy jídla zastřešuje a garantuje. A zbývající část ustanovení se neřeší.

 

Některé školy se celému tomuto legislativnímu paskvilu zcela vyhnuly a přesto, že bezlepkově vaří vždy jedno jídlo, nevydávají ho oficiálně za dietní. Tím jim žádná povinnost schvalování receptury nevzniká.

 

V tom horším případě pak některé školy přestaly bezlepkově vařit, ale většinou umožňují ohřev přineseného jídla z domova. To rozhodně není špatná varianta, protože jsou rodiče, kteří se stravování dětí ve školních jídelnách obávají nebo mají špatné zkušenosti. A tak i když škola bezlepkové vaření nabídne, odmítnou ho.

 

Povinností poskytovat dětem s celiakií bezlepkové stravování se už od svého vzniku zabývá Pracovní skupina pro celiakii při Pacientské radě MZ.