Menu

Vyhledávání

Sledování novinek

Můžete nás podpořit

Když dítě porušuje bezlepkovou dietu

Lékaři, kteří u dětských celiaků provádějí dispenzární péči, se shodují na tom, že až 30% dětí dietu nedrží nebo ji soustavně porušuje. Vzhledem k tomu, že neléčená celiakie může pacientovi vážně poškodit zdraví je takové číslo rozhodně alarmující.

Celiakie se může rozvinout v jakémkoliv věku a není žádnou výjimkou, že se to stane až po 50. nebo 60. roku života, někdy i později. Ale často propukne už v dětském věku. A vzhledem k tomu, že u dětí je podstatně vyšší záchyt nežli u dospělých, může celiakie působit jako nemoc, která postihuje především děti.

Děti se s nemocí vyrovnávají různě. Záleží na mnoha okolnostech. Nemoc jako taková problém nepředstavuje, ale úskalím je léčebný režim. Tedy dodržování bezlepkové diety.

Děti jsou mnohem víc nežli dospělí vystavováni pokušení a většinou mají mnohem menší odolnost pokušení odolat. A tak rodiče některých dětských celiaků řeší zdánlivě neřešitelný problém:

co dělat, když dítě dietu porušuje.

Neexistuje univerzální rada, protože každý případ je jiný. Každé dítě je jiné, každé žije v jiných podmínkách, každé je vystaveno jinému pokušení, každé má jinou výchovu, jinou povahu a každý dětský organismus na porušení diety jinak reaguje. Společné je jen to, že musí dodržovat bezlepkovou dietu a nesmí ji porušovat.

Určitou výhodou, je-li možné to tak nazvat, je to, když organismus dítěte rychle na porušení diety reaguje nějakými subjektivně pociťovanými zdravotními problémy. Např. bolení břicha, průjem, nevolnost, vyrážka apod. V takovém případě si dítě svou chybu lépe uvědomí. Pokud ale dítě subjektivní problémy nepociťuje, je situace mnohem složitější.

Základem dodržování disciplíny je bezesporu výchova. Vždy hůře dietu zvládají ty děti, které nejsou vedeny k dodržování stanovených pravidel a respektu k autoritám. Děti, které naopak disciplinované jsou, většinou bezlepkovou dietu přijmou a dodržují. Ale i těm nejdisciplinovanějším dětem je vhodné v rámci možností odstraňovat z cesty pokušení. I když rodiče vědí, že jejich dítě pokušení odolá, je vystavování dítěte pokušením velmi bezohledné a dítě tím trápí.

Typickým příkladem je situace, kdy jsou děti v kolektivu, ať už rodinném, školním, zájmovém apod. a ostatní přítomní konzumují v přítomnosti celiaka potraviny, které on nesmí. Zoufalá situace bývá např. u babiček hlídajících skupinu vnoučat. Babička napeče a dá na stůl buchty nebo koláče (či cokoliv jiného, co děti mají rády) a všichni si pochutnávají. Jen celiak si vzít nesmí. Bývá to velmi traumatizující a těžko se divit, když následně, třeba i potají nějakou tu buchtu nebo koláč sní. Nebo nesní, pokušení odolá, ale po čase se objeví psychické problémy.

A praxe ukazuje, že bezohlednost okolí vůči celiakům někdy nezná mezí. A často je tomu tak právě v rodinách. Zejména, když má rodina více dětí. Stává se, že zdravé děti nejsou vůči celiakovi vůbec ohleduplní.

Lékaři, kteří u dětských celiaků provádějí dispenzární péči, se shodují na tom, že až 30% dětí dietu nedrží nebo ji soustavně porušuje. Vzhledem k tomu, že neléčená celiakie může pacientovi vážně poškodit zdraví je takové číslo rozhodně alarmující.